www.vokac.cz

Obsah

Programátorské anekdoty
Fyzikální anekdoty
Matematické anekdoty
Poznámky ze žákovských knížek

Programátorské anekdoty

/* Pohadka v jazyce C# */
object pohadka(Osoba princ, Osoba princezna, Potvora drak, Objekt kralovstvi)
{
  if (princ.sila >= drak.sila)
  {
    drak = null;
    princ.Bohatstvi += princezna.Veno + kralovstvi/2;
    return princ as object;
  }
  else
  {
    princ.Telo -= hlava;
    return drak as object;
  }
}

{ Pohadka v jazyce Object Pascal }

function pohadka(Princ, Princezna: TOsoba; Drak: TPotvora; Kralovstvi: TObjekt) : TObject;
begin
  if Princ.Sila >= Drak.Sila then
  begin
    Drak.Destroy;
    Princ.Bohatstvi := Princ.Bohatstvi+Princezna.Veno+Kralovstvi/2;
  Result := Princ as TObject;
  end
  else
  begin
    Princ.Telo := Princ.Telo - Hlava;
    Result := Drak as TObject;
  end;
end;

c     Pohadka v jazyce Fortran
      subroutine Pohadka(princ,princezna,drak,kralovstvi)
      if (Princ.gt.Drak) then
      princ=princ+princezna+kralovstvi/2
      drak=0.
      else      
      princ=princ-hlava
      endif
      end

Žena posílá manžela (programátora) na nákup:
"Kup dvě nožičky klobásy a když budou mít vajíčka, vezmi deset."
Programátor vejde do obchodu:
"Dobrý den. Máte vajíčka?"
"Ano."
"Tak mi prosím dejte deset nožiček klobásy."

Fyzikální anekdoty

V nebi se sejdou tři fyzikové: Newton, Pascal a Archimedes. I rozhodnou se zahrát si na schovávanou. Archimedes, jako služebně nejstarší, počítá u pikoly. Sotva začne, Pascal zmizí skryt ve vegetaci. Newton jen popojde, nakreslí na zem okolo sebe čtverec metr krát metr a čeká. Archimedes dopyká, otočí se a zvolá: "Deset, dvacet - Newton!" Newton však zakroutí hlavou a povídá: "Kdepak – Newton na metru čtverečním je Pascal!"

Ideální kapalina je kontinuální, nestlačitelná, má nulovou viskozitu a neexistuje.

Otázka při zkoušce z fyziky na univerzitě v Kodani: "Popište jak určit výšku mrakodrapu pomocí barometru."

Jeden student odpověděl: "Upevníte dlouhý kus provazu k vrchu barometru, pak spustíte barometr se střechy mrakodrapu na zem. Délka provazu plus výška barometru se rovná výšce budovy."

Tato vysoce originální odpověď tak rozzuřila zkoušejícího, že studenta vyhodil. Student se odvolal na základě toho, že jeho odpověď byla nepochybně správná, a univerzita jmenovala nezávislého arbitra, aby případ rozhodnul. Arbitr usoudil, že odpověď byla opravdu správná, ale neukázala žádné zjevné znalosti fyziky. K vyřešení problému bylo rozhodnuto zavolat studenta a dát mu šest minut, během kterých by měl ve slovních odpovědích prokázat alespoň minimální obeznámenost se základními principy fyziky.

Student seděl tiše pět minut, čelo zamračené přemýšlením. Arbitr mu připomněl, že čas už uplynul, a student na to odpověděl, že má několik velmi závažných odpovědí, ale nemůže se rozhodnout, kterou použít. Když mu bylo doporučeno, aby si pospíšil, student odpověděl: "Zaprvé můžete vzít barometr na střechu mrakodrapu, hodit ho přes okraj dolů a měřit čas, než barometr dopadne na zem. Výšku budovy lze spočítat podle vzorce H = 0.5g * t2. Pro barometr to ale bude smůla."

"Nebo, pokud svítí slunce, můžete změřit výšku barometru, pak ho postavit na zem a měřit délku jeho stínu. Pak změříte délku stínu mrakodrapu a potom je jednoduchou záležitostí pomocí poměrné aritmetiky spočítat výšku mrakodrapu." "Pokud byste ovšem chtěli být vysoce vědečtí, mohli byste upevnit krátký kus provázku k barometru a zhoupnout jím jako kyvadlem, nejdřív k zemi a pak ke střeše mrakodrapu. Výška se vypočítá z rozdílu v gravitační síle T = 2 pi sqroot (l / g)."

"Nebo jestli má mrakodrap venku únikové schodiště, bylo by jednodušší vyjít nahoru a označovat celou výšku budovy pomocí délky barometru a pak to sečíst." "Kdybyste ale chtěli být jenom nudní a ortodoxní, pak byste mohli použít barometr k měření tlaku vzduchu nejdřív na střeše mrakodrapu a pak u země, potom převést rozdíl tlaků v milibarech na stopy, a dostali byste tak výšku budovy."

"Protože jsme ale trvale nabádáni, abychom uplatňovali nezávislé myšlení a používali vědecké metody, bylo by nepochybně nejlepší zaklepat na domovníkovy dveře a říct mu: 'Kdybyste chtěl pěkný nový barometr, dal bych vám tenhle, když mi sdělíte výšku tohoto mrakodrapu'."

Ten student byl Niels Bohr, jediný člověk z Dánska, který získal Nobelovu cenu za fyziku.

Matematické anekdoty

Pro matematika je reálný život jenom speciální případ.

Matematika je jemná a citlivá dohoda o tom, že dvě a dvě jsou čtyři.

Věta:
Čím méně znáš, tím více vyděláš.
Důkaz:
Fakt 1: Znalosti jsou Síla.
Fakt 2: Čas jsou Peníze.
Z fyziky víme: Síla = Práce / Čas.
A protože Znalosti = Síla a Čas = Peníze
je tudy zřejmé, že Znalosti = Práce / Peníze.
Vyřešíme vzhledem k Peníze a dostaneme:
Peníze = Práce / Znalosti
Tedy, když Znalosti se blíží k nule, Peníze se blíží k nekonečnu.
Výsledek nezávisí na velikosti Práce. Důkaz je hotov.

Nemyslím, tudíž nejsem.

Kolik klasických geometrů je potřeba k vyměnění žárovky? Žádný. Nelze to udělat kružítkem a pravítkem.

V matematice používáme epsilon a delta, protože matematici dělají chyby.

Matematik stojí zmaten před kopírovacím strojem: "Zmáčkl jsem Jednostranná kopie a vylezl mi Mobiusův list ... "

Profesor: Kolikrát můžete odečíst 7 od 83 a kolik zůstane? Student: Kolikrát chci, pokaždé zůstane 76.

Nevěřte moc firmám, které slibují komplexní řešení vašich problémů. Komplexní řešení totiž mívají netriviální imaginárni část.

Stará ošklivá derivace jde na procházku a potká funkci x^2*sgn(x).
"Jé, ahoj funkce, já tě zderivuju ..."
"Varuju tě. To uděláš jenom jednou."

Dvě věci jsou nekonečné: vesmír a lidská hloupost; a nejsem si jist tím vesmírem ...

Kružnice je kulatá přímka s dírou uprostřed.

Nejkratší matematický vtip: "Nechť je epsilon záporné."

Matematik povídá o svém kolegovi. "Dělá mnoho chyb, ale dělá je v dobrém směru. Zkoušel jsem to dělat jako on, ale přišel jsem na to, že je velmi obtížné dělat dobré chyby."

Profesor na přednášce zformuloval větu a řekl: "Důkaz je zřejmý." Pak se na minutku zamyslel, opustil posluchárnu a po 15 minutách se vrátil šťastný: "Ano, důkaz je zřejmý !"

Matematik, právník a doktor se baví, zda je lepší mít manželku nebo milenku.
Právník říká, že lepší je milenka, protože rozvod dá práci.
Doktor říká, že lepší je manželka, protože pomáhá snižovat stres.
Matematik říká, že lepší je mít manželku i milenku, protože manželka si bude myslet, že je u milenky, milenka si bude myslet, že je u manželky, ... a on si bude moci v klidu dělat nějakou matematiku.

Matematik dostal úkol: zatlouct hřebík do zdi. Matematik zobecnil problém na N dimenzionální úlohu:
Průnik jednodimenzionálního hřebíku do N-1 dimenzionální nadzdi.
Dokázal několik fundamentálních vět. Samozřejmě, problém byl příliš rozsáhlý a bohatý aby šlo najít jednoduché řešení. Dokonce i existence řešení zůstala otevřená.

Život je komplexní. Má REÁLNOU a IMAGINÁRNÍ složku.

Zlaté pravidlo učitele matematiky: "Budu mluvit pravdu, nic než pravdu, ale ne celou pravdu".

Tři muži se dostali se svým horkovzdušným balónem do jakéhosi kaňonu. Jeden dostal nápad, že zavolá a ozvěna ji přivolá pomoc. Zavolal tedy: "Haló, kde jsme"? Po 15 minutách zaslechli odpověď: "Haló, jste ztraceni." Jeden muž poznamenal: "To musel být matematik." Ostatní se zeptali: "Jak to víš?" A muž jim vysvětlil, že má tři důvody pro své tvrzení: 1) trvalo mu to dlouho, než odpověděl, 2) měl absolutní pravdu, 3) jeho odpověď byla zcela bezcenná.

Věta: Každé přirozené číslo lze v češtině vyjádřit pomocí třiceti slabik. Důkaz: Předpokládejme opak. Pak musí existovat "nejmenší přirozené číslo, které nelze vyjádřit pomocí třiceti slabik." Pozorný čtenář si jistě všiml, že jsme ve výrazu v uvozovkách potřebovali k jeho vyjádření právě 24 slabik. To je spor a důkaz sporem je hotov.

Kolik matematiků je potřeba k vyměnění žárovky? Žádný. Je to přenecháno pozornému čtenáři jako cvičení.

Ptali se studenta matematiky: "Proč jste se neučil?" A student odpověděl: "Byl jsem schopen se dostat libovolně blízko k učebnici, ale ne až k ní."

Algebraické symboly používáme, když si nevíme rady.

Na světě jsou právě dvě skupiny lidí: ti, kteří NEDĚLAJÍ MATEMATIKU a ti ostatní, kteří se o ně starají.

Matematik předvádí důkaz věty. Student ho přeruší:
"Mám protipříklad."
"Nevadí, já mám dva důkazy!"

"Matematika je umění dávat stejná jména různým věcem."
-- Jules Henri Poincare (1854-1912) [francouzský matematik]

Odpovědi na otázku, kolik je 2*2?
(student 1.ročníku): 4, bez přemýšlení
(student 2.ročníku): 4, přesně, po chvilce přemýšlení
(student 3.ročníku): vezme kalkulačku, zmáčkne pár tlačítek a odpoví 4
(student 4.ročníku): napíše program se sto řádky, odladí jej, spustí a odpoví 4.0e+00
(student 5.ročníku): navrhne nový programovací jazyk, který je jako stvořený na takové úlohy, implementuje jej, napíše program, spustí jej a odpoví: "4, ale pochybuju, že jsem včera v noci odladil všechny chyby ..."
(student před státnicemi): pláče: "Proč si myslíte, že musím znát všechny ty zavšivené konstanty zpaměti!"

Matematik, biolog a fyzik sedí v kavárně a pozorují protější dům. Vidí, jak dva lidé vešli dovnitř a po chvíli tři vyšli ven.
Fyzik: "Měření jsou nepřesná."
Biolog: "Rozmnožili se."
Matematik: "Pokud teď právě jedna osoba vejde do domu, bude opět prázdný."

Asi jste se narodil matematikem, když prodavači aut řeknete: "Koupím si modré nebo červené auto, ale ne obě dvě."

"Kolik je deset na pátou děleno deset na třetí?"
"Moment, vezmu si kalkulačku."
"Ne! To budete vědět zpaměti."
"Hm, ... pět třetin?"

Několik lidí odpovídá na následující otázku. "Jsou všechna lichá čísla větší než dvojka prvočísla?"
Matematik: 3 je prvočíslo, 5 je prvočíslo, 7 je prvočíslo, a podle indukce - každé liché číslo větší než dvě je prvočíslo.
Fyzik: 3 je prvočíslo, 5 je prvočíslo, 7 je prvočíslo, 9 je experimentální chyba, 11 je prvočíslo, ...
Inženýr: 3 je prvočíslo, 5 je prvočíslo, 7 je prvočíslo, 9 je prvočíslo, 11 je prvočíslo, ...
Programátor: 3 je prvočíslo, 5 je prvočíslo, 7 je prvočíslo, 7 je prvočíslo, 7 je prvočíslo, ...
Prodavač: 3 je prvočíslo, 5 je prvočíslo, 7 je prvočíslo, 9 -- uděláme pro vás to nejlepší co lze ...
Biolog: 3 je prvočíslo, 5 je prvočíslo, 7 je prvočíslo, 9 -- výsledky ještě nedorazily...
Reklamní agent: 3 je prvočíslo, 5 je prvočíslo, 7 je prvočíslo, 11 je prvočíslo ,...
Právník: 3 je prvočíslo, 5 je prvočíslo, 7 je prvočíslo, 9 -- nejsou dostatečné důkazy dokazující opak...
Účetní: 3 je prvočíslo, 5 je prvočíslo, 7 je prvočíslo, 9 je prvočíslo, po slevnění o 10% a odečtení 5% od základu daně.
Statistik: Zkusíme několik náhodně vybraných čísel: 17 je prvočíslo, 23 je prvočíslo, 11 je prvočíslo ...
Psycholog: 3 je prvočíslo, 5 je prvočíslo, 7 je prvočíslo, 9 je prvočíslo ale pokouší se to potlačit...

Sedí dva matematici u baru a baví se o tom, zda obyčejní lidé umí měco z matematiky. Když si jeden odskočí domluví se ten druhý s barmankou, že mu na otázku odpoví "Jedna třetina iks na třetí.". Když se první vrátí, zeptá se druhý barmanky: "Jaká je primitivní funkce k iks na druhou?" Barmanka odpoví podle domluvy "Jedna třetina iks na třetí." A když odchází, dodá přes rameno "Až na konstantu."

Co profesor matematiky říká a co tím míní:
Jasně: Nechci psát všechny mezikroky.
Triviálně: Pokud to musím ukázat, jste ve špatné posluchárně.
Lze lehce ukázat: Důkaz trvá méně než čtyři hodiny.
Zkontrolujte sami: Toto je nudná část důkazu, tak si ji můžete udělat ve svém vlastním čase.
Návod: Nejtěžší z několika možných způsobů důkazu.
Brutální silou: Čtyři speciální případy, tři složité výpočty, a dvě dlouhé indukce.
Elegantní důkaz: Nevyžaduje žádné předchozí znalosti věci a není delší než 10 řádek.
Podobně: Alespoň jeden řádek důkazu tohoto případu je stejný jako minule.
Důkaz na dva řádky: Vynechám všechno až na závěr. Pokud je nenapíšu, nemůžete se na ně ptát.
Stručně: Mám málo času, tak budu psát a mluvit rychleji.
Postupujeme formálně: Manipulujeme se symboly bez jejich pochopení.
Důkaz vynechán: Věřte mi, je to pravda.

Poznámky v žákovských knížkách

©2011 Pavel Vokáč